neděle 21. února 2016

Groene-zeepmentaliteit

Někteří lidé mají problém s orientací v čase. Ačkoliv denní dobu většinou spolehlivě trefí, rozlišit středu od čtvrtka je pro ně obtížné. Tento problém já neřeším. Středa je totiž dnem střídání sedacích souprav. Místo zdecimované sedačky z minulého týdne se mi objevila pod okny kancelářská židle. Funkční sice není, rozhodně však byla lepší než čtvrteční objev. Oranžový bagr mě totiž nadchl méně než většina ostatních oranžových věcí.
Žlutý buldozer to sice není, ale stejně s sebou teď pro jistotu všude tahám ručník.
Ty jámy za bagrem byly před týdnem parkoviště.
Ale barva nemusí být navždy. V pondělí jsem se utvrdila v přesvědčení, že hnědé mopy se neprodávají. Po vymáchání ve vodě se ze hnědé stala světle šedá. Naopak relativně světlé vlasy dokáží během 16-ti kilometrové cesty do knihovny a zpět získat úžasný tmavý odstín. Zejména když jedete na kole, prší a pláštěnka se stále nevyřešila. To potom ani nemáte chuť zastavit a vyfotit si budovu Tesly, ačkoliv jindy byste to s ohledem na skutečnost, že žádné jezero není v dohledu, bez váhání udělali. I tak ale stojíte co 500 metrů a ověřujete směr, zatímco se modlíte alespoň za maličký ukazatelíček „OBA vlevo teď“. Toho se dočkáte až když pravidlům navzdory jedete pěší zónou. Ale copak není proti pravidlům nabízet jihoafrickou literaturu v originále bez předchozího upozornění?
Herengracht cestou do domu Jižní Afriky
Spui
Kolo je jednou z věcí, které se nemohu nabažit. Na jednu stranu uznávám otravnost skutečnosti, že jediná varianta k cestě do školy a kamkoliv jinam s dojezdem do hodiny stojí necelá 3€, na druhou stranu je prima brázdit místní cyklostezky za zpěvu českých hitů.
parkoviště před školou, podle množství kol ve čtvrtek pozdě odpoledne
kulturní poznámka číslo 3: Pokud budete chtít přepadnout nizozemskou dívku, ujistěte se, že už zamkla kolo. Rozdíl mezi ránou kabelkou se zámkem a bez něj je kilo mrtvé váhy.

To, že o nich nepíšu, neznamená, že nelítají.
konkrétně to byl Boeing 787 z Nairobi
Hity cizího původu má člověk možnost poslouchat v pátek či v sobotu, někdy dokonce oba dva dny. S ohledem na skutečnost, že jsem silně večírkový typ, jsem se rozhodla páteční předvíkendový večer oslavit vařením. Tentokrát pořádným, s hrncem plným vody, vařečkou a pánvičkou. S ohledem na velikost přípravných ploch a mou lásku k poloneznámým lidem při styku s potravinami (proces od nákupu až po konzumaci), jsem strategicky zvolila sedmou hodinu večerní s tím, že přípravy na párty už budou v plném proudu, pokud už jejich účastníci nebudou pryč. Je vidět, že jsem partydier. Většina obyvatel domu byla v kuchyni a chystala si jídlo. Takže jsem alespoň získala přehled, že o dva domy vpravo bude holandská zábava 5€ a vypij co chceš, že v Red tower bude velká party přes sedm poschodí s různými druhy hudby. Popis třetího večírku už jsem neslyšela, protože jsem zpracovávala skutečnost, že radovánky tohoto druhu jsou většinou zpoplatněné. Užitečnost bakalářského tubusu.
"výstava" portrétů dvojčat v hlavní budově VU
kulturní poznámka číslo 4: Milovníci tlustých krajíců chleba by si zde neměli kupovat krájené pečivo. Tloušťka krajíců odpovídá skutečnosti, že se spojují dva dohromady.
když jsme u toho jídla: patat oorlog
Abych své vzdělání jen nehanila a něco mu nevyčítala, vyrazila jsem s ním v sobotu večer do kina. Na to, že se za dívání platí, jsem zvyklá a po neúspěšné snaze vloudit se do kulturního centra zadním vchodem, jsem vrazila 5€ do kultury. V nizozemském kině na nizozemském filmu podle nizozemské knihy nizozemského spisovatele. Většinu času jsem měla podivný pocit, že se děje něco nepřirozeného. „To přece nemůže být pravda,“ říkala jsem si a čekala, kdy to přijde. Konec filmu přišel dřív. Možná to nebylo každé slovo, ale troufám si tvrdit, že 95% filmu jsem bez potíží rozuměla. A to jsem nečetla ani knižní předlohu ani výtah z obsahu, jako se studentům literatury často stává. Nicméně je pravda, že přibližně polovinu doby zabíral zvuk stavby (tady stavba, doma stavba, všude jen hluk) a parní lokomotivy.


Kulturní zážitek se jmenoval Publieke werken (Veřejné práce) a s ohledem na absenci jeho profilu na csfd se omezím na shrnutí několika momentů filmu. Happy end. Včely. Mrtvé dítě. Lékárník bodající těhotnou do břicha. Hotel. Housle. Loď. Pokus o sebeobřízku. Centraal station. Utopenec. Rašelina. Nová doba. 50 000. Pierre Cuypers (ten ve filmu nehraje, ale je zmíněn, protože je to architekt, který má kromě desítek kostelů na svědomí i Centraal station a Rijksmuseum). Věřím, že se v brzké době začnete intenzivně učit nizozemsky, abyste si tento skvost mohli také pustit.
Hotel Victoria a dva domky

něco mezi školou a parkovištěm
S ohledem na úterní návštěvu Zuid-Afrika huis jsem usoudila, že na jeden týden je té kultury až příliš a rozhodla se odložit nedělní návštěvu muzea tropů na pondělí. Absence stavařů a probuzení v deset místo v sedm v tom nehráli žádnou roli. Aby den nebyl zcela ztracený, vydala jsem se do školy do třetího patra ke scanneru, abych B ofotila svůj nejmilovanější sešit syntaxe. Výsledkem dvouhodinového výletu nakonec bylo:

1. zjištění, že ve třetím patře není scanner ani kopírka
2. zjištění, že kopírka ve druhém patře nefunguje a IT oddělení o tom ví
3. zjištění, že kopírka v prvním patře má u sebe návod, podle kterého bych měla být schopná scannovat
4. zjištění, že kopírka v prvním patře se nemůže spojit se serverem, takže nefunguje, ale IT o tom neví
5. zjištění, že všechny tři kopírky v přízemí trpí stejným neduhem
6. rezignace na scannování
7. neúspěšná snaha aktivovat kartu pro tisk (protože server)
8. úspěšná aktivace karty na nákup kávy a pochutin v automatech
9. úspěšné nahrání peněz
10. nefungující automatový pultík Lavazza
11. nákup čokolády v automatu vedle
12. krádež Lavazza smetany do kávy
13. vyrovnávání kakaového deficitu a souběžné
a) stažení offline map Amsterdamu a okolí
b) zjištění, že Twitter-aplikace už není modro-bílá, ale bílo-modrá
vlevo o víkendu nefunkční Lavazza, vpravo všudypřítomná místa k sezení
Původně jsem si chtěla dát jenom čokoládu, ale jak často se vám poštěstí koupit si jazyk?
Výhled na příští týden se potácí mezi jasnem s litrem nizozemského jogurtu 2 voor 2 euro, nevyzpytatelnem s vegetariánskými kousky 25% korting a pohromou v podobě dropsů 2 voor 3 euro., za které určitě tři eura ušetřím.

Lidská vlastnost, že neexistuje nic, co by nešlo zvládnout, pokud se do toho člověk opře. Takže když má holandská hospodyňka někde flek, tak vezme zelené mýdlo (pravděpodobně mazlák) a pustí se do toho. A když to nejde silou, tak to půjde větší silou (a když se to rozbije, tak to stejně už bylo zkažené, dodal by pan otec.) Moderní varianta je Cillit bang mentaliteit

simkarta a nizozemské číslo, záměr vydávat brambory na loupačku za tradiční české jídlo, mám rodinu, asociální lehkost stěhování, ik zoek een reisgenoot, výstava dvojčat, toaletní papír za světlem, Niggie

Žádné komentáře:

Okomentovat